Po Baníku Ostrava trénuje od konce října fotbalisty Jihlavy. Není to sešup dolů, tvrdí Ondřej Smetana

Přes rok okusil Smetana v Baníku atmosféru nejvyšší soutěže v ostře sledovaném klubu. Jihlava hraje o soutěž níž. Mohlo by se zdát, že je to pro kouče sešup dolů.

„Takhle to rozhodně neberu. Ve čtyřiceti letech jsem pořád mladým trenérem a sbírám zkušenosti. Dobře si uvědomuji, jaká je i na trenérském poli velká konkurence,“ svěřil se na jihlavském klubovém webu.

Jelikož je Ondřej Smetana hodně spjat s Moravskoslezským krajem, přiblížil svůj pohled na ostravské prostředí už před několika měsíci, kdy ještě trénoval tamní Baník.

„ Považuji se za Ostraváka a mám pro město i celý region slabost. Prostě, mám to tam rád. V Ostravě se mi žije dobře,“ říkal letos na jaře.

Jaké byly vaše sportovní začátky?

Narodil jsem se ve Vítkovicích, vyrůstal jsem tam a s tím jsou spojené i hezké vzpomínky, což je pro mě důležité. Krásné dětství, pamatuji si na sportovní areál, starší stadion. A pokud jde o sport, Vítkovice mě takříkajíc fotbalově vychovaly.

Můžete připomenout některé vaše tehdejší vítkovické spoluhráče?

Brankář Tomáš Grigar stále chytá za Teplice v první lize. Ondra Kušnír prošel řadou klubů, byl i v reprezentaci. Jako hráč skončil v Třinci a věnuje se trénování, má svoji akademii a u fotbalu zůstal.

Ve Vítkovicích jste odstartoval svoji hráčskou kariéru, působil jste nedávno v klubu i jako trenér tehdejšího týmu ve druhé lize. A poté jste pracoval pro Baník Ostrava. Jak jste to vnímal?

Klub Baníku je zakořeněný u všech Ostravanů. I když jsem vyrostl ve Vítkovicích, jako žák a dorostenec jsem samozřejmě chodil i na Baník jako divák. Nebral jsem to nějak zarytě.

Pomáhalo vám v nedávné trenérské práci, že znáte ostravské prostředí?

V něčem to výhoda asi je. Je mi blízká mentalita, znám lidi a vím, co fanoušci očekávají. Určitě mi prospělo, že jsem před nástupem k áčku trénoval nejprve béčko Baníku.

Vraťme se ještě k vaší hráčské kariéře. V české lize jste debutoval v dresu Slovanu Liberec shodou okolností proti Baníku Ostrava, takže ostravský tým stál, byť tenkrát z hlediska soupeře,  na startu vaší ligové dráhy.

V Liberci se v tom období 2008-2010 sešla vynikající kombinace zkušenějších hráčů a nastupujících mladíků. Slovan Liberec tehdy trénoval respektovaný kouč Ladislav Škorpil s asistenty Lubošem Kozlem a exostravským Radimem Nečasem. S Lubošem Kozlem jsem se potom setkal i v ostravském Baníku, když jsem vedl béčko a zastoupil jsem ho na lavičce áčka při jednom ligovém zápase v Příbrami, kde nemohl být přítomen a komunikovali jsme spolu na dálku. A když byl Luboš Kozel v Baníku odvolán, vedení klubu mě pověřilo, abych převzal jeho trenérské místo. Luboš Kozel se ale brzy do ligy vrátil jako hlavní trenér, když ho v loňském podzimu angažoval Slovan Liberec.

Hrál jste v české první lize kromě Slovanu Liberec také za Slovácko z Uherského Hradiště a poznal jste jako hráč i fotbal a život na Slovensku, v Belgii, Německu, Kypru a Rakousku.

Jsem rád, že se mi poštěstilo působit v cizině. Bylo to příjemné, že jsem měl možnost poznat životní úroveň a standardy ve zmíněných zemích. V Belgii jsem nastupoval proti tamním slavným týmům, taky v německém Rostocku byla úžasná fotbalová atmosféra. Na Kypru mě bohužel provázely zdravotní problémy a do Rakouska jsem pak už jen dojížděl. Kariéru jsem ukončil v druholigovém Třinci. ..